Ve více než deseti letech Saly onemocněla vážnou, neléčitelnou a v pokročilejším stadiu i velmi bolestivou nemocí. Téměř do poslední chvíle byla veselá a snažila se dělat svým majitelům a opatrovníkům radost. Do vlkodavího nebe odešla 29.7.2010
Narodil se 16.12.2001. Posledních šestnáct měsíců strávil v novém domově u Martiny a Iva. 9. 5. 2010 „odešel za Fredym a Kačenkou do vlkodavího nebíčka.“ Fredy byl Začalů první vlkodav, který uhynul jako velmi mladý. Více informací o Jurovi.
Tak by se jednou větou dalo říci o Elišce to nejlepší.
Šest let oblažovala svou novou rodinu. Byla její součástí, jejím plnoprávným členem. Devátého ledna 2007 odpoledne tiše zhasla ve spánku. Její krásná hlava zůstala ležet na tlapkách jako líhala vždycky. Její pelíšek v obýváku zůstal už napořád prázdný. Je nyní ve věčných lovištích, kde jsou všichni naši bývalí pejskové, a jistě tam časem přijdeme za ní. A my se na ni těšíme.
Jessinka nás opustila dne 7.12.2007 v 9:05. Musela být uspána, protože její srdíčko už nemohlo dál... I když jsme Tě znali jen necelé 2 roky, věděli jsme, že toho máš hodně za sebou. Hledala jsi nového lidského přítele, který už Tě nikdy nezradí. Když jsme se našli, prožili jsme spolu mnoho krásných chvil. Doufám, ale že se teď máš lépe a už tě nic nebolí a netrápí. Vzpomínáme na Tebe každý den. Prosím odpusť mi, že jsem Ti nemohla více pomoci.... Stýská se mi, Jana.
Na rozdíl od ostatních „nadačních“ pejsků se neměla špatně, ale majitelům se změnily životní podmínky a na Rozárku už neměli tolik času, který by si zasloužila. Byla to krásná a milá fenka, jednou měla i štěňátka a byla vzorná matka. Její život bohužel ukončil osteosarkom 18.9.2009, kdy jí bylo sedm a půl roku. Vzpomínáme na ní všichni kdo jsme jí znali, ale Petra s Danem jistě nejvíc.
Další pejsek o kterém nevíme kdy a kde se narodil. Byl odchycen jako toulavý a několik týdnů strávil v útulku. Po celou dobu co jsme ho znali měl různé zdravotní potíže, ale byl se svojí paničkou, která se o něj starala a snažila se mu zajistit co nejlepší péči. Bylo to velmi smutné, když ho přes veškerou snahu musela dát na podzim 2009 uspat.
Kde a kdy se narodil nevíme, jak prožil většinu svého života také nevíme, ale radostné to nebylo. Byl nalezen ještě spolu s jedním psem zavřený v maringotce. Minimálně několik dní bez venčení, krmení a vody. Kdyby se o nich nedověděli v útulku a neodvezli je, jejich život by byl během několika dní otřesně skončil. V útulku byl jen velmi krátce, přijeli si pro něj Dan s Petrou hned jak se o něm dostali zprávu. Na svých nových majitelích se stal během krátké doby velmi závislý a už nikdy se nezbavil strachu z uzavřeného prostoru a samoty. Přesto prožil krásný zbytek života spolu s Jessikou, která neměla předchozí život o mnoho lepší než on a později s Rozárkou. I přesto, že nebyl zdravý, musel brát léky a být krmen dietou, měl život hezký a taky si ho dovedl užívat. Do vlkodavího nebe odešel v létě 2006.
Narodila se v únoru 2006 a první více než rok svého života strávila u svých majitelů, kteří si jí koupili od chovatelky. Pokud víme, během jejího života byly nejméně dvě období, kdy jsme pro ní hledali na přání majitelky nový domov. Nakonec k tomu opravdu došlo a Kačenka byla rok u Martiny a Iva. Přišla v žalostném stavu, ale přesto se z ní stala pěkná vlkodavka. Hezkého života si bohužel užívala jen krátce. Po roce prodělala operaci torze sleziny a přestože byl zásah včasný, její srdíčko neuneslo probouzení z narkózy. Do vlkodavího nebe odešla 5.9.2008
Jessika přivedla na svět spousty štěňat a musela být skvělá máma. Byla jedním z vlkodavů, kteří pomohli při rozhodování o založení Nadačního fondu irský vlkodav. Proto je také o ní krátce v tomto článku. I ona byla později nemocná a musela být trvale léčená. Přesto její srdíčko vydrželo do 17.3.2005, tedy ještě několik dní po jejích jedenáctých narozeninách. Až poslední roky života poznala co je to oslovení vlastním jménem, pohlazení, spánek v klidu a měkkém pelíšku. Byla velmi vděčná a moc milá. Dožila také u Petry a Dana, kteří jí vykoupili. A to doslova i obrazně.