Smutná zpráva...
9.5.2010 bylo potřebné nechat Juru uspat a ukončit jeho trápení. Naděje na zlepšení zdravotního stavu nebyla. Bylo mu téměř 8,5 roku.

Jura přišel k Martině a Ivovi Začalovým  v lednu 2009. Nebyl zdravotně v pořádku, ale přesto dělal svým adoptivním pánům radost, bohužel i starost.Rozhodnutí bylo hodně těžké, přestože věděli, že konec se blíží.
Martina napsala :... „nějakou dobu se léčil na srdíčko. Občas se zdálo, že se mu ulevilo a bude zase lépe, ale když začal hubnout a zvracet bylo nám jasné, že přes jeho bojovnost a starost paní doktorky se zázraky konat nebudou. Při představě, že tady pláče sám, když my jsme v práci a prostě ho tady jenom najdu, jsme se rozhodli ho vyprovodit a být v té chvíli s ním“. 

Po celou dobu bylo o Juru dobře postaráno a on svi užíval společnosti svého celoživotního společníka, malého voříška, kterého se Začalovi ujali spolu s Jurou a domácí vlkodavky Adélky. Když jsme domlouvali umístění obou psů, jejich původní majitelka, krom toho, že mluvila o Jurově dobrém zdravotním stavu, (upozornila nás pouze na Jurovi občasné pohybové  potíže) sama nabídla a slíbila pro jejich nové majitele finanční  pomoc na krmení a také na příp. zdravotní péčí, přestože to nepožadovali ani Začalovi ani my za nadační fond. Bohužel, po předání psů se už nikdy neozvala a na posílané informace a fotografie nijak nereagovala.
Hned na začátku jsme slíbili pomoc s financováním léčby a krmení, Začalovi věděli, že se na fond mohou kdykoli obrátit. Nikdy této nabídky nevyužili a i když se během krátké doby zjistilo, že Jura má zdravotních problémů víc, péči o nemocného psa a jeho malého společníka zvládli po všech stránkách dobře a sami. Ani teď pomoc nepřijali a ještě naopak by rádi fondu přispěli. Napsali „rozhodně žádné peníze nechceme.... Máš pravdu, že léčit vlkodava není korunová záležitost, ale ..... Práce Fondu si moc vážím, přesto jsme nebyli v situaci, abychom mohli taky nějakou finanční částkou přispět, proto navrhuji kompromis - jistě máš představu, kolik byste mohli přispět, berte to prosím tak, že jsme tuto částku dostali a poslali zpět jako dar a poděkování Fondu.“

Myslím, že se všichni shodneme na tom, že je to od nich hezké a že nejcennější byla péče, kterou Jurovi poskytli. Moc děkujeme, i za poslední Jurovi fotky.

Leden 2009-
Jura je sedmiletý vlkodav, kterého si jeho majitelé z rodinných důvodů nemohli ponechat. Je milý, zvyklý na děti i společnost psů, celý život mu dělá společníka o několik let starší malý kříženec. Obávali jsme se, že se nepodaří najít nový domov pro oba současně a počítali jsme s tím, že půjde každý pes do jiné domácnosti.

  Je výborné, že se Jury i malého voříška ujali Ivo s Martinou, kteří mají mladou vlkodavku a již před časem poskytli domov vlkodavce Kačence. Ta bohužel již uhynula.

V novém domově Jurovi prospělo více pohybu a dostatečná péče. Jeho zdravotní stav není úplně dobrý a je možné, že se nevyhne veterinárnímu zákroku, ale užívá si života přiměřeně svému věku a zdraví. Jeho malý společník má i přes pokročilý věk temperamentu na rozdávání.