Nový domov jsme pro vlkodava Gastona hledali, když mu bylo již více než 6 let. Jeho majitelé se rozešli, pes zůstal u paní, pro kterou bylo obtížné se o něj starat. Do hledání nového domova byla zapojená širší rodina a tak jsme se dověděli o Gastonovi už v červnu, Nepodařilo se ale získat dostatek informací abychom se na něj mohli jet aspoň podívat a zkusili vymyslet, jak mu život zpříjemnit.

Paní, která původně volala, příbuzná majitelky, se odmlčela s tím, že situaci se podařilo vyřešit a zdálo se, že pes bude moci zůstat. Nyní ale plánuje majitelka stěhování z domku a psa u sebe ponechat nechce.  Bohužel, než o něm zase bylo slyšet, žil Gaston další měsíce v nevyhovujících podmínkách s nevyhovující péčí.
Gaston je prý nekonfliktní, ale soužití s dospělým psem by pravděpodobně nebylo možné. Mohl by dožít třeba u někoho kdo má fenku a nebo kdo by ho měl jako jediného psa. Nedávno byl Gaston u veterináře a zdá se, že je zdravý, jen má pravděpodobně počínající oční zákal.

Gastona se ujala na přechodnou dobu Lucie, přestože to jistě nebylo jednoduché. Bydlí v bytě a Gaston byl zvyklý venku. Sama měla v té době velmi nemocnou mladou vlkodavku umístěnou na jedné veterinární klinice a ještě se stará o malého voříška. Ráda by si bývala nechala Gastona na stálo, ale to opravdu nebylo možné a navíc její voříšek přítomnost Gastona špatně nesl.
Zkoušeli jsme Gastona nabídnout potencionálním novým majitelům, kteří se občas hlásí jako zájemci o vlkodava. Bohužel, nikdo z nich nechtěl takového psa přijmout nebo neměl podmínky a někdo ani neodpověděl. Po několika dnech se přihlásil majitel mladé vlkodavky, který má zkušenost s vlkodavem již z dřívější doby. I při převozu psa Lucie částečně pomohla a Gaston jel do nového domova, kde ho čekala nová, trochu divoká vlkodaví kamarádka a celá rodina se třemi dětmi. K dispozici má krom potřebné péče velkou zahradu a stálou společnost. Do nového domova cestoval na zadní sedačce přitisknutý k novému pánovi, kterého hned přijal za svého.
S vlkodaví kamarádkou se musel trochu sžít, je na něj moc divoká a temperamentní a při nadšení z nového společníka někdy i trochu nešetrná. Ale i to se po několika dnech zklidnilo a jí naopak prospělo trochu psí „výchovy“. Gaston se trpělivě nechává ošetřovat při léčení různých neduhů, které si přinesl sebou – zánět spojivek, dásní, výrazné praskající otlaky…. pomaloučku se začíná zakulacovat po kvalitní a dostatečné stravě.

Že se má výborně nejlépe dokládají fotografie.