Letošní letní setkání Nadačního fondu Irský vlkodav probíhalo tak jako na jaře v kempu v Oseku u Duchcova. Vzhledem k vývoji počasí jsme se trochu báli, aby nám celý týden nepropršel, ale tak horké dny byly snad až příliš.

Zažili jsme toho hodně. Sešlo se víc než 50 pejsků, samozřejmě většinou vlkodavové, ale i pár menších, kteří v některých rodinách dělají vlkodavům společnost. Vzhledem k tomu, že ke každému psovi patří nějaký ten páníček nebo páníčci, byli jsme docela velká společnost.

Opravdu výjimečně horké dny znemožňovaly některé plánované aktivity, ale i tak jsme toho stihli poměrně dost, včetně každovečerního posezení v našem vlastním Irish pubu. První večer jsme začínali slaným dortem v irských barvách a ani další večery jsme nebyli bez dobrot – domácí paštiky, sekaná a také keltští utopenci byly dobrým doplňkem večerních debat. Hned na začátku jsme si povyprávěli jak vlastně kdo k vlkodavům přišel a byla to opravdu zajímavá vyprávění. A všichni jsme se shodli, že jednou vlkodav – vždycky vlkodav.

Do letošních ranních školek jsme kromě běžného seznamování a „otrkávání se“ pejsků zařadili psí servis. Povídali jsme si o údržbě našich psů a ledacos jsme si také názorně předvedli. Povídali jsme si o chování psů a výchově, o zápalu plic vlkodavů, jeho léčbě a dalších úskalích držení irského vlkodava, předvedli jsme si masáž hrudníku, která pomáhá a usnadňuje léčbu dýchacích onemocnění. Zajímavé a jistě i přínosné bylo předvedení vozu záchranné služby pro psy i jiná zvířata, který jezdí s nadační propagační samolepkou. Dověděli jsme se mnoho zajímavého o tomto druhu pomoci majitelům psů a loučili se s tím, že snad nikdo nebude tuto užitečnou službu potřebovat.

Psi si mohli vyzkoušet jak jim to jde na coursingové dráze. Pro majitele bylo v mnohých případech příjemné zjištění, že jejich pejsek je možná budoucí coursingová naděje. Za večerní i ranní coursing (jindy se běhat vzhledem k teplotě nedalo) moc děkujeme manželům Holubovým, ale za nápad dovedený do konce Kristýně a Honzovi, kteří vše domluvili a po všech stránkách zajistili. A ještě měli radost, že se běhání pejskům líbí.

Dva z psích účastníků slavili narozeniny a tak nechyběly ani narozeninové dortíky, přání a dárečky.

Každý den jsme upravili část srsti psa nejen z pohledu výstavního posuzování, ale především z hygienického pohledu a na konci jsme výsledky celotýdenního snažení předvedli a určili ty nejupravenější z upravených. Štěňata byla poněkud v nevýhodě, ale příště už bude jistě co upravovat i na nich a teoretická průprava majitelům bude k užitku. Rozhodnutí bylo těžké. Na některém psovi více pracovala matka příroda, někde se musel snažit víc majitel. Vyhrát v soutěži TIP ŤOP DOG mohli ale jen tři.

Celý týden se odehrávaly a bodovaly zkoušky různých psích dovedností a také páníčkové mohli svým psům nějakým bodíkem přispět. Každý pejsek dostal potvrzení do Průkazu soutěžícího TOP DOG NF 2011 a na konci byly body sečteny. A protože s nejvyšším počtem získaných bodů byli hned dva psi, musely si jejich paničky hodit kostkou. Vítězové dostali poháry a nejlépe upravení psi i krásné obrovské kokardy, které věnovala Nadačnímu fondu ing. Eva Voborníková z klubu deerhoundů se vzkazem, že tím oceňuje práci a snahu fondu. Možná to bylo trochu i za to, že se nedávno podařilo najít nový domov křížence deera. Kokardy udělaly  radost nejen výhercům a byly ozdobou vyhlášení výsledků. Um a temperament předváděli i psí nevlkodaví účastníci a i když se to neříká lehce, někdy byli šikovní tak, že vlkodavy skoro až zastínili.

Zpestřením a pro mnohé nezvyklým a novým zážitkem byla návštěva malých koníků. Vzhledem k tomu, že nás majitelé pustili s našimi psy přímo do výběhu, jsme si mohli ověřit a i předvést, že naši psi mají opravdu vyrovnané povahy a na koníky, kteří byli většinou menší než psi, nejen neútočili, ale ani se jich nebáli stejně jako koníci..... a fotky koně menšího než pes zaujmou opravdu každého.

Trochu okoukanou tombolu jsme tentokrát zaměnili za kolo štěstí. Každý se musel o svojí výhru zasloužit střelbou z foukačky a ceny byly pouze za trefu do irské barvy. Na ceny se složili jako vždy všichni účastníci a všem moc děkujeme. Prodej nadačních suvenýrků, tentokrát obohacen i o přívěsky s tlapkou z ořechového dřeva, kolo štěstí a příspěvky dárců přinesly do nadační pokladny celkem 13 720 Kč na pomoc potřebným pejskům.

Na začátku každý účastník dostal knížečku s různým vlkodavím povídáním a jako vždy upomínkovou samolepku. Většina pejsků zanechala originální podpis na společné podpisové listině, která zůstane v nadačním archivu.

Bezvadně se zabavily i děti, nejen na koupališti, ale také při malování a výrobě originálních triček s, jak jinak, vlkodavím motivem.

Milé bylo, že jsme viděli jak se mají někteří nadační pejsci, přijel se podívat i Barnabáš, který před časem odcházel do svého současného domova jako opravdová chudinka a dnes je to pěkný vyrovnaný pes, společník a ochránce svého maličkého pána.

Celý týden jsme hledali po lese uložené „kešky“, nebylo to jednoduché, ale za odměnu to stálo.

Byl to pěkný týden. Sešli se staří známí s novými, vznikla nová přátelství. Psi vítali procházky ve stínu lesa hned za kempem, někteří před horkem na chvíli ujížděli do hor nebo chladili pejsky případně i sebe v potoce, páníčkové se chodili koupat do pěkného bazénu přímo v kempu. Všechno je zdokumentováno na fotkách, kterých je spousta, vybrat z nich nebylo jednoduché a všem fotografům děkujeme. Počasí se zkazilo až nakonec, to asi aby nám nebylo líto, že jedeme domů.

Setkání skončilo a už je na čase začít plánovat předvánoční procházku, posezení a kalendář na rok 2012.... snad ale také něco na podzim.